Nyní jsem v důchodu a jsem úplně sama. Abych alespoň trochu rozjasnila svou samotu, začala jsem pracovat v obchodě, kde mohu mluvit s kupujícími. Do práce chodím s radostí, tam alespoň na chvíli zapomínám na svou samotu. Občas se ohlédnu zpět, vzpomenu si na minulost a uvědomím si, jak jsem svůj život prožila. Celá má minulost je plná dětských nemocí, bezesných nocí, problémů se školou a neustálého strachu o děti.
Nyní si myslím, že kdybych měla jen jedno dítě, žila bych ve svém potěšení. Možná by manžel neodešel. Ale teď už je pozdě na jakoukoli změnu.
zdroj: zivot.org novinkov.cz
