Poté, co Alan přerušil svou kariéru v bance, zasvětil svůj život sociální práci, dokonce měl několik pracovních míst současně v různých organizacích zabývajících se péčí o nemocné a postižené děti. Staral se také o svého postiženého bratra Daniela. Miloval auta, ale většinu svého života řídil staré auta, která sotva jezdila. Když jeho bratr zemřel v roce 2013, Naiman se nakonec rozhodl koupit sportovní auto – Scion FR-S. Jak později poznamenal Karan: „Je to pěkné auto, ale není to Mustang, Corvette nebo Porsche, které by si mohl snadno dovolit.“
Naiman uvažoval o cestování po světě, ale diagnóza zmařila jeho plány. Když zjistil, že je nevyléčitelně nemocný, věnoval veškerý čas hledání charit. Jednou z organizací, na které šly peníze po jeho smrti je Centrum pro pediatrickou prozatímní péči o děti narozené s poruchami způsobenými užíváním drog během těhotenství, které obdrželo 2,5 milionu dolarů.
