Mohameda mrzelo, že o nemocné děti nemá nikdo zájem a ony si tak nemohou užít dětství a nemohou ani chvilku žít s pocitem toho, že je někdo má skutečně rád. Pro nikoho tak nebylo překvapením, když se oba rozhodli zakročit a vzít si nemocné děti do péče. To vše proto, aby jim dali to, co si zaslouží – lásku a péči. To, aby alespoň na chvilku cítili rodičovskou lásku.
Mohamed je toho názoru, že nehledě na to, zda je dítě nemocné či není, každé si zaslouží to samé – milující rodinu a nádherné dětství. A právě proto se rozhodl se ženou adoptovat nemocné děti. Ano, je to pro ně skutečně těžké, starat se o děti, které mají předurčený tento smutný osud. Na druhou stranu jsou však šťastní z toho, že mohou děti, které adoptují, dělat šťastnými.
Co si o jejich činu myslíte? Napište nám do komentářů.
