Byl leden a Josh, stejně jako každý den, přišel ke dveřím stařenky, zaklepal a čekal, až otevře. Velmi ho ale překvapilo, když se tak nestalo. Věděl, že stařenka nikdy nevychází z domu, ale také věděl, že mu vždy otevřela. Po tolika letech, kdy otevírala každý den, věděl, že je něco špatně. Bál se a nepřestával klepat na dveře. Po několika minutách slyšel tichý pláč a prosbu o pomoc.
Neváhal ani vteřinku a okamžitě vyrazil dveře. Stařenka ležela na zemi, pravděpodobně upadla a podle svých slov tam ležela celý den. Její jedinou nadějí byl pošťák. V rozhovoru prozradila, že se celou dobu modlila, aby jí Josh přinesl poštu.“Tento úžasný muž mi zachránil život. Nikdy na to nezapomenu.“ Po nehodě se Alice rozhodla, že půjde do domu pro seniory. Josh se stal hrdinou pošty ve Washingtonu.
