Děda jde domů, babka vaří večeři. Stoupne si teda do rohu druhé místnosti a zeptá se: „Co bude dneska k večeři?“ Žádná odpověď. Popojde blíž a zase: „Co bude dneska k večeři?“ Zase nic, už je v kuchyni, znovu se zeptá: „Co bude dneska k večeři?“ Žádná odpověď. Přijde na dva metry, opakuje se stejná otázka, bez reakce.Tak přijde úplně blízko a do ucha jí zařve: „Co bude dneska k večeři?“ – „Sakra, dědku, neřvi, říkám už popátý, že kuře!“
